Bylinková zahrádka

Pažitka

Tato nenáročná bylinka se pěstuje pro svou nať, která má svoji specifickou chuť. Celý název této rostliny je Pažitka pobřežní a pochází ze Středomoří. Pěstování pažitky je velmi jednoduché, stačí jí slunné místo s propustnou zeminou a dostatkem vápníku. Tuto bylinku využijeme na dochucení pokrmů studené i teplé kuchyně, výborná je také v polévkách.
kvetoucí pažitka

Bazalka

Bazalka pravá je původem z Indie. Je to velmi aromatická bylinka, jejíž chuť a vůně dokáže zpestřit mnoho druhů jídel. Velmi často se kombinuje s rajčaty a těstovinami, ale své uplatnění najde v jakémkoliv pokrmu. Bazalka pro svůj správní růst potřebuje hodně světla a teplé stanoviště. Jako půdu pro bazalku můžete použít jakýkoliv substrát nebo postačí i obyčejná zahradnická zemina.

Meduňka

Meduňka lékařská je léčivka s typickou vůní citronu. Používají se hlavně její listy, ze kterých se dělá čaj. Tento čaj má zklidňující účinky, podporuje dobrý spánek a celkově harmonizuje organismus. Meduňce nejlépe vyhovuje propustný substrát. Je to trvalka, která vám každý rok na záhonu znovu vyroste a obdaruje vás svými voňavými lístky.

Máta

Kdo by neznal mátu peprnou a její svěží mentolovou chuť. Máta má blahodárné účinky na naši trávicí soustavu, zklidňuje žaludek a střeva, příznivě působí na žlučník a slinivku. Nejčastěji nachází své využití ve formě čaje, který si můžete připravit i ze sušených listů této rostlinky. Je velmi nenáročná na pěstování, vyhovuje jí i obyčejná půda na zahradě a dokáže se i sama rozmnožit pomocí oddenků.
beruška na levanduli

Levandule

Levandule lékařská za poslední roky nabírá na popularitě. Dají se využít veškeré nadzemní části této rostliny. Má typickou vůni a využívá se pro výrobu mastí, vůní, čajů a nebo si můžete vyrobit levandulový cukr. Pro levanduli v zahradě musíte najít suché a slunečné místo s propustnou zeminou.

Jak pěstovat plamének

Klematis je oblíbenou rostlinou na zahradách, neboť má velice pestrobarevné množství květů a není náročný na pěstování. Jednotlivé odrůdy klematisu se liší jak velikostí, tvarem a barvou květu, tak i nároky na řez. Květy klematisu můžeme vidět v odstínech bílé, žluté, červené, růžové, fialové a modré barvy. Navzdory tomu, že klematis má rád slunce, tak jeho spodní část, tedy místo, kde jsou jeho kořeny, je třeba udržovat ve stínu, vlhku a chladu. Pouze tak bude náš .
rostlina klematis
Samotný klematis pak zasadíme na slunné místo, které je chráněné před větrem.
Rostlina klematis však potřebuje stabilní oporu. Tou se může stát například plot na zahradě, anebo ji můžeme koupit či vyrobit.
Klematisu vyhovuje dobrá a výživná půda, která je bohatá na humus a další živiny. Rostlině se naopak nedaří v půdě, která je těžká, jílovitá, příliš mokrá, anebo příliš suchá. Půda pro klematis by proto měla být dobře propustná a důkladně zpracovaná.

Výsadba

Sazenice klematisu před výsadbou nejprve namočíme do nádoby s vodou. Při vysazování rostlinu potom mírně nakloníme směrem k opoře. Klematis potom k opoře uvážeme, a takto vyvazujeme i další jeho výhonky, aby rovnoměrně rostl a obrůstal. Pokud vysazujeme klematis do nádob, je třeba, aby byly hlubší a o objemu alespoň deseti, až dvaceti litrů.
květiny klematis

Zajímavosti

Klematisy jsou v podstatě zdřevnaťující liány. Jejich název pochází ze starořeckého slova klema, což značí šlahoun.
Stonky klematisu obsahují toxické látky, jako je protoanemoin a kaulosapogenin. Tyto látky mohou při kontaktu s pokožkou vyvolat podráždění. Z tohoto důvodu si kdysi žebráci ve Francii jeho šťávou potírali končetiny, aby měli stále otevřené rány, kterými vyvolávali soucit kolemjdoucích.
U květenství klematisu potom platí, že čím teplejší je oblast jeho původu, tím intenzivnější bývá barva jeho květů.

Sbírání předmětů jako vášnivý koníček

Sbírat se dá úplně cokoliv, na co si vzpomenete. Možná jste jako děti sbírali známky. Dnes už se sbírá naprosto všechno. Předměty menší i větší, cokoliv co se vám líbí nebo k čemu máte blízký vztah. Někdo začne úplně nevinně a ani se nechce stát sběratelem a najednou zjistí, že může mít doma ve své sbírce i docela zajímavé kousky. Se vším co se sbírání týká, vám pomůže klub sběratelů kuriozit. Do něj se můžete přihlásit a zařadit se tak do některé z kategorií, podle toho co sbíráte. A může to být opravdu všechno možné. Klidně i obyčejné ubrousky, figurky z kinder vajíček, pivní podtácky, talířky, hrnečky, hračky, starožitnosti nebo klidně i balený cukr. Sbírání je koníček jako každý jiný a když vás to chytne, už nikdy vás to nepustí a budete chtít sbírat čím dál tím víc. Právě proto existuje jejich vlastní klub, kam se může přihlásit každý sběratel se slušnou sbírkou i začínající nadšenec.
známky s majákem

Sbírejte a setkávejte se stejnými nadšenci

Ten kdo má se sbíráním čehokoliv alespoň nějaké zkušenosti, jistě ví, že jak jednou začne, nejde jen tak skončit. Sbírání tak máte jako své hobby a věnujete mu hodně svého času. Členem klubu sběratelských kuriozit se může stát každý, i když teprve začínáte. Stačí vyplnit přihlášku, a počkat až vás přijmou mezi sebe za člena. Výhody to pro skutečné sběratele opravdu má. Můžete se účastnit pravidelných setkání sběratelů z celé České republiky, můžete se účastnit i burz a směňovat zajímavé kousky do vaší sbírky s ostatními.
historická panenka
Členové udržují mezi sebou kontakt a navíc budete oficiálně vedení jako sběratelé, což je něco jako odměna, za tu práci a vytrvalost. Členové jsou zařazeni do jednotlivých kategorií, podle toho čemu se věnují ve svých sbírkách. Vše je tak přehlednější. Pokud tedy doma také máte pěknou sbírku a chcete se tomu nadále věnovat, možná i něco vydělat, tak neváhejte a zkuste se podívat na internetové stránky klubu sběratelů. Možná se stanete velkým sběratelem i vy.

Pes vegetariánem?

Klademe-li si otázku, co je vlastně v tomto směru pro psa nejlepší, těžko se dobereme jednoznačné odpovědi. Strava by každopádně měla být natolik výživná a podávána v takovém množství, aby to odpovídalo velikosti, stáří, zdravotnímu stavu a celkovým potřebám zvířete.
 pes s mrkví
Ačkoli nám někteří prodejci krmiv pro zvířata někdy tvrdí, že bychom své domácí mazlíčky měli krmit pouze jejich výrobky, milionům majitelů na světě se osvědčuje vlastní výběr složení a domácí příprava stravy. Její skladbu je však nutno volit tak, aby strava obsahovala potřebné množství složek, jako jsou vitamíny, minerály, mastné kyseliny, protein atd. S určením potřebných hodnot pro konkrétní zvíře by měl pomoci veterinární lékař.
 
Pouze maso nestačí
Pes není, podle mnohých předpokladů masožravec, ale všežravec. Není tedy například vhodné dlouhodobé podávání stravy složené pouze z masa.
 
Všeobecně by strava pro psa měla být složena asi z 55 % masa, 20 % zeleniny a 25% celozrnných potravin. Pes může žrát například rýži, těstoviny, či různé druhy obilovin. Někteří psi však mohou mít alergii na moučné výrobky.
 
Zbytky ze stolu?
Lidská strava často obsahuje nadbytek tuků, cukrů, soli, či je příliš ostře kořeněná. Mnoho lidí však tyto přísady omezuje, například ze zdravotních důvodů, a tak mohou být zbytky z toho, co si lidé vaří pro sebe také vhodnou součástí jídelníčku jejich pejsků.
 
Pes vegetariánem?
Mnoho vegetariánů a veganů se ptá, zda je možné, aby se v tomto duchu stravoval i jejich pes. Možné to je, ovšem zajistit takto psovi vyváženou stravu, kterou navíc bude i ochoten pozřít, už bude vyžadovat hlubší průzkum a i jistý kulinářský um.
pes bezdomovec
Když se však nad tím tak zamyslíme, nejsme od toho, aby náš pes byl vegetariánem vlastně zase tak daleko. Například v případě, že se jeho strava sestává výhradně, či téměř výhradně z granulí, můžeme si v některých případech v obsahu složení všimnout, že podíl masové složky je třeba jen 4 %. Náš pes už je tak téměř vegetarián, aniž bychom si to uvědomovali.

Domácího mazlíčka zkrátka nemůže mít každý

Když jste byli malými dětmi, měli jste nějakého domácího mazlíčka? Měli jste pejska, kočičku nebo alespoň papouška? Rádi vzpomínáte na chvíle se svým zvířecím kamarádem, ale nyní, když po vás děti chtějí domácí zvíře, tváříte se odmítavě. Ano, nevýhody domácích zvířat jsou jistě velké. Ovšem je potřeba zvážit, zda ve vaší situaci nebudou přeci jen převažovat výhody.
velký pes
Domácí mazlíček se nemá kupovat při první zmínce dětí o něm, to je samozřejmé. Jeden den po vás mohou chtít pejska, další den kočku a třetí den se jim zalíbí kůň. Jejich přání je potřeba poslouchat delší dobu, abychom se ujistili, že už zakotvili u jednoho přání. Pochopitelně, že pokud bydlíme v centru Prahy, v panelákovém bytě, určitě si nebudeme moci do bytu nastěhovat koně. Ale možná, že bychom tuto myšlenku nemuseli úplně zatracovat. Koně nemusíme mít v bytě, můžeme se domluvit na jeho ustájení někde v okolí Prahy a dojíždět za ním třeba o víkendu. Je třeba si uvědomit, že ne každý víkend budeme chtít dítě vozit za koněm a že je to poměrně drahý a nároční koníček.  Stejně tak nekomfortní bude pořízení si velkého psa do malého bytu ve městě. Venčení a péče o velkého psa je náročnější, než si mohou malé děti umět představit.
hnědé morče
Naopak, pokud bydlíte na vesnici, je rozhodování se o pořízení nějakého domácího mazlíčka mnohem jednodušší. U domu můžeme mít například kočku, která nebývá ta náročná na péči, což ovšem neznamená, že by žádnou nepotřebovala. Na dobu dovolených jí musíme zajistit dostatek krmiva a vody.  Pes se na venkově bude mít také lépe, pokud máme zahradu, kam se bude moci sám proběhnout, protože ne vždy budeme mít čas a chuť na dlouhé venčení.
šnek na listu
Pořízení domácího mazlíčka je třeba dobře rozmyslet, a to i pokud by se mělo jednat třeba jen o rybičky. Každý živý tvor potřebuje péči a nejlépe i společnost.

Zahrada může být tím nejkrásnějším hobby

Sladká odměna
Pokud se zahradě budeme skutečně věnovat, odmění se nám krásnými rostlinami. Pokud máme zahradu užitkovou, odmění se nám také plody našeho pěstování. Jak je to krásné, když můžeme vyjít na zahradu pro čerstvou zeleninu.  Jak sladce nám bude chutnat jablíčko ze stromu, který jsme si zasadili.  A jakou budeme mít radost z rybízového koláče, který jsme upekli díky naší sklizni. 
květiny na židli
Práce na zahradě prospívá našemu zdraví
Práce na zahradě je nejenom zajímavá, ale také velice zdravá. Ze zdravotního hlediska nám totiž pomáhá pohyb, který na zahradě musíme dělat při okopávání, rytí, sázení či odplevelování záhonků. Není to jen pohyb, ale také relaxace, která pomůže naší mysli, od každodenních problémů.

Zapojte rodinu
Do práce na zahradě můžete také zapojit své děti, které vám pomohou a zároveň se naučí i něco o přírodě. Je velice důležité, aby děti věděli o tom, jak se ze semínka stane rostlina, aby věděli, jak dozrávají plody a co to dá práce, než něco vyroste. Možná, že jim i tam nenáviděná mrkev bude více chutnat, když si ji vypěstují sami.
barevné tulipány
Není to tak jednoduché, ale stojí to za to
Práce na zahradě je samozřejmě náročná. Nic není zadarmo a je potřeba někdy opravdu hodně pracovat. Nejen fyzické předpoklady jsou nutné, ale mnoho věcí je třeba znát, nastudovat. Každá rostlinka má jiné požadavky a musíme se jí věnovat v jinou dobu. Jiné práce děláme na jaře, jiné v létě a podzim vyžaduje také něco jiného. Pokud se ale naučíme alespoň základní pravidla, vše se přidá automaticky a postupně.

Užitková nebo okrasná
Je potřeba se rozhodnout, jestli bude vaše zahrada užitková či okrasná. Samozřejmě, že oba druhy zahrad, jsou skloubit do jedné, ovšem kombinace není tak jednoduchá a je potřeba nad ní déle přemýšlet, případně si i nakreslit plánek. Díky pečlivému plánování můžete vytvořit zahradu, která bude užitečná a zároveň krásná, ve které se dobře najíte a zároveň si odpočinete v jejich krásných zákoutích.

Naučte se znovu lásce k vaření

Každodenní vaření může mnoho žen, případně mužů, od lásky k vaření vzdálit. Co vás dříve bavilo – vymýšlení receptů, improvizování, zkoušení nových chutí – vás nyní obtěžuje. Každý den se tedy snažíte přežít a vymyslet co možná nejjednodušší jídlo, abyste nemuseli být dlouho u plotny. Vaření, které jste dříve měli tak rádi, se pro vás stalo nutným každodenním zlem. Nejen proto, že je příliš časté a vymýšlení pestrosti pokrmů je proto složitější. Ale také proto, že na vaření už nemáte tolik času.
žába šéfkuchař

Udělejte z nevýhody svůj koníček

Pokud máte málo času na vaření jídla, můžete se tím celý život trápit a nestíhat. Můžete si stěžovat na málo času a každý den být ve stresu z toho, že nestihnete uvařit a že nevíte co vlastně vařit. Nebo si udělejte koníček z toho, že se naučíte vařit efektivně a rychleji. Samozřejmě, že některá jídla uvařit rychle nejdou. Mnoho jídel ale rychleji vařit lze.
krevety s rýží v hrnci

Kupte si několik kuchařek, které jsou přímo napsány pro lidi, jako jste vy. Jídel, která uvaříte do půl hodiny, je kupodivu hodně. Možná ani nebudete muset investovat do kuchařek, pokud se rádi pohybujete na internetu. Je mnoho internetových stránek, na kterých si můžete najít zajímavé recepty.  Tyto internetové kuchařky často umožňují hledání podle surovin, podle náročnosti, podle druhu jídla a především právě podle času, který je potřeba k uvaření. Staňte se profíkem v oblasti rychlého a přitom chutného vaření.  Objevte možné recepty, nové kombinace. Uvidíte, že vás vaření zase začne bavit, objevíte mnoho nových receptů, surovin a kombinací.
hrnec a koření
A když si čas od času koupíte i nějaký časopis zaměřený na vaření, budete mít inspirace na každý den jistě dost. Vaše rodina brzy ocení, jaká jídla jim připravujete. Bude jim jistě více chutnat, protože budete vařit s láskou a nově nabytým zájmem.