Onix

Jestliže si právě vybíráte novou kuchyňskou linku, pak byste se jednoznačně měli zaměřit na výběr té pravé pracovní desky, protože právě na ní záleží, jak dobře a jak dlouho vám bude vaše nová kuchyňská linka sloužit.

Na výběr máte ze tří běžných materiálů – jedná se o lamino, dřevo a kámen.
Ten, kdo chce maximálně ušetřit a hledá ten ekonomicky nejvýhodnější nákup, ať už z libovolných důvodů, dá jistě přednost laminátu. Lamino vypadá na první pohled poměrně dobře, a je velice levné, ovšem tím výčet jeho výhod končí. Nicméně jeho ekonomická výhodnost může být poměrně sporné téma, neboť počítejte s tím, že především pracovní deska z laminátu vám příliš dlouho nevydrží a již po několika letech budete hledat novou. Když si to celé spočítáte, tak brzy zjistíte, že se vám vyplatí investovat do takové desky, která s vámi vytrvá po celý váš život.
A takovou odolnost má pouze deska kamenná. Přírodní masivní dřevo je sice krásné, a je jistě odolnější než lamino, nicméně při hrubém a intenzivním namáhání se vám rovněž brzy poškodí. Nejlepší kombinace proto je kuchyňská linka zhotovená z dřevěného masivu s pracovní deskou a zády kuchyně zhotovenými z kamene.

Kamenné pracovní desky ke kuchyňské lince vám nabízí tu nejvyšší možnou kvalitu, jakou na tuzemském trhu seženete. Jsou maximálně odolné, a také krásné na pohled – každý na nich může oči nechat, takže vaše návštěvy jistě nebudou šetřit chválou. Jejich jedinou nevýhodou je vysoká pořizovací cena, nicméně z dlouhodobého hlediska se vám taková investice jednoznačně vyplatí – vydrží vám beze změny dlouhá desetiletí, tedy klidně po celý váš život. Takže ten, kdo má vysoké estetické nároky, a zároveň svou kuchyni také rád namáhá, nemůže zvolit jinak. Právě pracovní deska z technického kamene vám umožní využívat vaši kuchyni na sto procent, a při vaření se tak nebudete muset zbytečně omezovat.

Když se rybáři na jeho místečku u vody nedaří dosahovat očekávaných výsledků, nezbývá mu nic jiného, než změnit lokalitu. Přesunout se na jiné místečko, pak ještě na jiné, pak znovu a znovu. A stále doufat, že na něj někde čeká kapitální úlovek, kterým by se mohl třeba v hospodě chlubit tak, že by mu na to ani jeho maximálně rozpřažené ruce nestačily.

Ovšem co když vystřídá všechna místa na břehu a stále nic? Případně když propadá pesimismu ještě dříve, než stačí posedět všude, kde se jenom na břehu posedět dá? Když mu jedno místo připadá moc hlučné, na dalším se cítí moc na ráně, na dalším je vlhko tak, že se tam ani posadit nedá a podobně?
Pak je tu stále ještě řešení zvané rybářský člun.

Taková loďka může být něčím, co nedá nejednomu rybáři spát. Protože mít ji, to by byla věc! To by mohl odrazit od onoho břehu, na němž to není dokonalé, a vyrazit někam na rozlehlou vodní plochu, kde se snad v hlubinách skrývá jeho vysněná ryba života.

A v dnešní době už naštěstí nemusí zůstat jenom u snění. Dnes už si takové plavidlo vhodné pro rybaření může pořídit každý. A spíše než ho sehnat je těžké vybrat si právě to nejlépe odpovídající potřebám toho kterého uživatele.
A pro většinu podobných lidí může být ideální volbou člun nafukovací, gumový. Protože tento prokazuje svému majiteli stejné služby jako loďka dřevěná, laminátová, plastová nebo kovová, ovšem navrch má i nejednu přednost.
Ta zřejmě největší spočívá v tom, že lze takovýto člun kdykoliv vypustit, aby zabíral pokud možno co nejméně místa, a jinde ho lze pro změnu snadno nafouknout a využívat. Což u jiné rybářské loďky nepřichází v úvahu.

A netřeba se bát ani toho, že by tu nebylo z čeho vybírat nebo že by šlo o něco, co se snadno propíchne a je dále k nepotřebě. Protože různých délek a designů je celá řada, je tu možnost pořídit si exemplář s motorem nebo bez, volit lze klidně i podle výrobce. A pokaždé se jedná o nespornou kvalitu.
Takže omrzelo-li vás posedávání s prutem u vody, kupte si člun a vyrazte dál od břehu. Bude to stát za to.

Kolikrát už si jenom ani neuvědomujeme, jakým darem snad přímo seslaným z nebes je i taková docela obyčejná postel! Už ji většinou považujeme za naprosto běžnou součást inventáře našeho bytu, který je kdykoliv připraven k použití, a ani se neobtěžujeme jí vyjadřovat vděčnost za vše, co nám poskytuje.
A že nám toho poskytuje dost a dost!

Vezměte si už i jenom to docela banální přenocování. Zalezeme pod duchnu a odebereme se do říše snů, abychom po několika hodinách vylézali alespoň v rámci možností odpočinuti. A kdo má postel aspoň trochu delší čas, nejednou si už ani neuvědomí, jak by vypadal, kdyby namísto v tomto loži nocoval dejme tomu na pouhé staré matraci, na slamníku, karimatce, podlaze nebo dokonce venku na holé zemi. Což je vysloveně jako nebe a dudy.

Na takové posteli si můžeme ale poležet klidně i ve dne, kdy nemáme v úmyslu spát. Pokud nám to manželka dovolí. Můžeme si na ní (na posteli, ne na manželce) dát jen lehkého šlofíčka, můžeme si na ní jenom narovnat záda nebo z ní sledovat televizi. A koho kdy bolel hřbet nebo si celý den mačkal hýždě na tvrdé židli, ten ví, co obnáší takové byť i jen kratičké denní poležení za slast.

Kdo by pak z předchozích řádků nabyl dojmu, že je postel dobrá leda tak k lenošení, toho pochopitelně není těžké vyvést z omylu. Protože na takové posteli se není třeba jen povalovat. Vezměte si jenom, kolik toho na ní dokážou naskákat malé děti. O tom, jaké pohyby tam pak mohou provozovat pro změnu spárovaní dospělí, už se snad ani rozepisovat netřeba, že?

Ovšem k tomu, aby si člověk svou postel užil, musí tato být ve všech ohledech kvalitní. A také náležitě prostorná.
Třeba jako jsou manželské postele 160×200. Ty nejlépe z masivu borovice, vhodné jak do klasické ložnice dospělých, tak i do dětského či studentského pokoje. Tyto vyhovují pokojům velkým stejně jako malým, pohodlně se na nich vyspí jeden stejně jako dva lidé.
A pokud se snad ti dva na takové posteli pořádně nevyspí, lze jim jednoduše doporučit recept na spokojené manželství z komedie S tebou mě baví svět. „Je třeba ovládat nejen umění milovat, ale i umění dát si pokoj.“

Fazolky mungo jsou velmi drobná odrůda luštěnin a známe je především v podobě naklíčených semen z prvních supermarketů, kde se objevovaly již krátce po sametové revoluci. Lze je jíst i syrové, což samozřejmě neplatí pro velké druhy fazolí, které jsou v syrovém stavu toxické. Pochopitelně je možná i tepelná úprava, ale největšího zdravotního přínosu docílíme nakličováním.

Jak je optimálně nechat vyklíčit

U klíčků z obchodní sítě nemáte jistotu, v jakém prostředí klíčily, a jak dlouho a za jakých podmínek jsou transportovány na chlazený pult a skladovány. Výhodnější je vypěstovat si je doma. Dnes se na trhu rozšířily speciální nakličovací misky a sklenice, s nimiž je práce velmi snadná, a lze takto nechat vzejít i více druhů semínek najednou. Můžete se pak těšit kromě mungo klíčků i z naklíčeného hrachu – pučálky, řeřichy, nebo zeleného ječmene.

Jak dlouhé klíčky sníst

V supermarketech se nejčastěji objevují klíčky dlouhé zhruba 2 – 3 cm, jsou ale spíše nahořklé. Někteří lidé však preferují kratší, zhruba centimetrové, které jsou sladké a chutnější. Každopádně dbejte na to, aby rostlinky nezačaly zapouštět kořínky, v té chvíli se do nich koncentrují živiny a klíčky pak ztrácí na své výživové hodnotě.

Čerstvé nebo skladované

Ideální je sníst je syrové, jen tak se v nich zachovají enzymy potřebné pro trávení a nejvíce nutričních látek. Skladovat je můžete zhruba 5 dnů v chladničce. Pokaždé je však před konzumací řádně proplachujte vodou. Vhodné jsou jako příloha k chlebu s pomazánkovým máslem nebo tvarohovým sýrem, do zeleninových salátů, ale lze je přidávat i do polévek a omáček. Výhodou naklíčených luštěnin je především výborná stravitelnost. V procesu klíčení totiž dochází k biochemické reakci štěpení složitých sacharidů na jednoduché a tím pádem vůbec nenadýmají. Pamatujte však na zlaté pravidlo střídmosti. Naklíčené potraviny jsou koncentrátem živin, a abyste nepřetěžovali trávicí orgány, přijatelné denní množství je maximálně 10 gramů, tedy jedna polévková lžíce.