Klademe-li si otázku, co je vlastně v tomto směru pro psa nejlepší, těžko se dobereme jednoznačné odpovědi. Strava by každopádně měla být natolik výživná a podávána v takovém množství, aby to odpovídalo velikosti, stáří, zdravotnímu stavu a celkovým potřebám zvířete.
 
Ačkoli nám někteří prodejci krmiv pro zvířata někdy tvrdí, že bychom své domácí mazlíčky měli krmit pouze jejich výrobky, milionům majitelů na světě se osvědčuje vlastní výběr složení a domácí příprava stravy. Její skladbu je však nutno volit tak, aby strava obsahovala potřebné množství složek, jako jsou vitamíny, minerály, mastné kyseliny, protein atd. S určením potřebných hodnot pro konkrétní zvíře by měl pomoci veterinární lékař.
 
Pouze maso nestačí
Pes není, podle mnohých předpokladů masožravec, ale všežravec. Není tedy například vhodné dlouhodobé podávání stravy složené pouze z masa.
 
Všeobecně by strava pro psa měla být složena asi z 55 % masa, 20 % zeleniny a 25% celozrnných potravin. Pes může žrát například rýži, těstoviny, či různé druhy obilovin. Někteří psi však mohou mít alergii na moučné výrobky.
 
Zbytky ze stolu?
Lidská strava často obsahuje nadbytek tuků, cukrů, soli, či je příliš ostře kořeněná. Mnoho lidí však tyto přísady omezuje, například ze zdravotních důvodů, a tak mohou být zbytky z toho, co si lidé vaří pro sebe také vhodnou součástí jídelníčku jejich pejsků.
 
Pes vegetariánem?
Mnoho vegetariánů a veganů se ptá, zda je možné, aby se v tomto duchu stravoval i jejich pes. Možné to je, ovšem zajistit takto psovi vyváženou stravu, kterou navíc bude i ochoten pozřít, už bude vyžadovat hlubší průzkum a i jistý kulinářský um.

Když se však nad tím tak zamyslíme, nejsme od toho, aby náš pes byl vegetariánem vlastně zase tak daleko. Například v případě, že se jeho strava sestává výhradně, či téměř výhradně z granulí, můžeme si v některých případech v obsahu složení všimnout, že podíl masové složky je třeba jen 4 %. Náš pes už je tak téměř vegetarián, aniž bychom si to uvědomovali.