Jdete hustým lesem a najednou se za Vámi ozve věta – „Před pikolou, za pikolou, nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát.“
o   V tu chvíli pocítíte velké nutkání, zaběhnout za nejbližší strom.
o   Nikoliv však, z důvodu volání přírody, ale volání dětství.
Hru „Na schovávanou“ hrál, ve svém mladém věku, každý.
–         Byla to univerzální hra.
–         Zatímco, karetní hru byste si bez karet nezahráli ani při nejlepší vůli a fotbal bez míče také dost dobře nejde, na tuto hru jsme měli vždy vše připraveno.
Stačilo jen vlastní tělo, které člověk někam schoval.

Mohlo to být
o   na prostorné půdě, plné harampádí
o   v lese, který disponoval mnoha křovinami
o   v bytě, kde měli majitelé mnoho skříní.
Pak už stačilo, aby se vybral ten, který si stoupl na pikolu a začal odpočítávat.Ostatní se snažili přiblížit k pikole. Pokud se to někomu podařilo a opět pronesl kouzelnou formuli, vyhrál.

Ani číšník, ani flétna

Je zajímavé, proč se v téhle hře používá právě pikola.
–         Pokud by to bylo ve významu hudebního nástroje, asi by to byl nesmysl. Pikola je dřevěný hudební nástroj, který se trochu podobá příčné zobcové flétně.
–         A na číšníka z první republiky bych také moc nesázela.
Význam, tohoto záhadného slova, budeme muset hledat asi někde jinde a v jiné době.S největší pravděpodobností to souvisí se slovem „pikle“.
o   Pikle byla bodná zbraň, kterou nosili páni ukrytou ve vycházkové holi.
o   Určitě ji tedy nenosili rytíři nebo jiní šlechtici.
–         Ti nosili své zbraně na odiv všem.
o   Kdo ji před světem ukrýval, jistě s ní nezamýšlel nic dobrého.
–         Tudíž – kout pikle znamená, vyrábět si pomocí ohně bodnou zákeřnou zbraň.

Logické by to bylo.Přeci, i při zmíněné hře, se každý snaží toho druhého obalamutit.
–         Jeden tím, že se schová.
–         Druhý tím, že svým příchodem k pikole zaviní hledačovu prohru.
–         Hledač tím, že se pokouší i pomocí lsti, všechny ostatní hráče najít.