Největší nabídka je jistě u ozdob určených pro propíchnutý nos. Hodně záleží na tom, jakým způsobem si váš nosánek necháte prorazit. Jednoznačně nejběžnější je propíchnutí nosní dírky. V tomhle případě se můžete rozhodnout buďto pro kroužek nebo pro takzvaný stud, tedy jakousi tyčinku, která se ale na rozdíl od té, co se používá například do jazyka, nijak neuzavírá, jen se prostrčí dírkou. Kroužek může být zakončený kuličkou nebo takzvaným segmentem, které je udrží na místě.

V poslední době nabývá na oblibě i piercing septa, tedy nosní přepážky. Tady se dá dát buď opět kruh, který je ale větší a masivnější než ten, co se dává do strany. Nebo si můžete vybrat činku, ta se kromě septa dá dát i na kořen nosu. Většinou pak vypadá jako dva korálky, které sedí na levé a na pravé straně. Tvar piercingu do obočí a do pupíku je podobný, liší se jen tím, že takzvaná pupíkovka má spodní díl výrazně větší.
 
Při výběru byste kromě vzhledu měli mít na paměti několik věcí. Tou první je materiál. Sáhněte po titanu nebo chirurgické oceli. Ve studiu je první šperk obvykle v ceně, a bude nejspíše právě z některého z těchto materiálů. Fajn je i zlato, i když je dražší a někteří se mu proto vyhýbají u těch náušnic, kde je velké riziko vypadnutí. Čemu se naopak vyhnout, to jsou stříbro, nikl a samozřejmě cokoli, u čeho si nejste jisti, z čeho je to vlastně vyrobené. Stříbro má tu hlavní nevýhodu, že na vzduchu oxiduje a černá. Nejen, že to nevypadá hezky, ale hlavně to hrozí infekcí. Rizika niklu jsou zjevná už z toho, kolik šperků hrdě hlásá, že ho neobsahují. Spousta lidí na něj má alergii, a piercing na sobě máte naprostou většinu času, takže i když jste si u sebe žádných příznaků dosud nevšimli, můžete být rychle vyvedeni z omylu. O tom, že byste si do nosu ani nikam jinam neměli dávat nic, o čem si nejste stoprocentně jisti, co v tom je, je snad jasné každému. Speciálně to pak platí pro pokovované šperky. Možná vypadají krásně, ale za ta zdravotní rizika to nestojí.